Pravidla

Pravidle SQUASHE zkrácená

Pravidla hry v češtině platná od 1. května 2001 - některé části neaktuální (např. počítání do 9 se ztrátami)

  • Ke stažení ve formátu DOC zde.

Popisky k pravidlům v češtině - rozhodnutí

  • Bránění ve hře (PDF).
  • Opakovaný pokus zasáhnout míček (PDF).
  • Zasažení hráče nebo jeho vybavení míčem (PDF).

Pravidla hry v angličtině platná od 1. dubna 2009 (aktuálně platná pravidla Mezinárodní Squashové Federace - WSF)

  • Plná pravidla squashe v PDF zde.
  • Zkrácená pravidla squashe v PDF zde.
  • Výklad pravidla 17 (tresty za zdržování apod.) v PDF zde.

Tato a další pravidla najdete na stránkách WSF včetně základního postupu pro řešení situací let x stroke.


Platná pravidla Squashe

Tato pravidla jsou platná od 1. května 2001 (kurzívou některé změny platné od roku 2009 dle WSF)

 

1.  Hra squash   
Squash (dvouhra) je hra pro dva hráče. Hraje se s míčkem, raketami a na kurtu v souladu se specifikacemi WSF.

2.  Skóre   

2.1 Zápas se hraje na tři vítězné hry.

2.2 Každá hra se hraje do 11 bodů. Hráč který první dosáhne 11 bodů vyhrává hru, s výjimkou stavu 10-10, kdy hra pokračuje dokud jeden z hráčů nezíská dvoubodové vedení.
2.3 Každý hráč může získat bod (podávající i příjímající). Podávající po vítězné výměně získává bod a zůstává mu servis, příjímající hráč získává bod a stává se servírujícím.

 

3.  Zahřívání
3.1 Před začátkem utkání mohou oba hráči společně po dobu pěti minut hrát  na kurtu, aby se společně rozehráli. Po dvou a půl minutách zahřívání rozhodčí ohlásí „Half time“ – „Poločas“ a hráči si vymění své strany, pokud tak už neučinili. Rozhodčí také oznámí hráčům konec doby pro zahřívání hlášením „Time“ – „Čas“.
3.2 Při zahřívání musí mít oba hráči stejnou příležitost k rozehrání. Hráč,  
který své údery opakuje nepřiměřenou dobu se rozehrává nekorektně. Rozhodčí rozhodne, zda se jedná o nekorektní rozehrávání se a použije pravidla 17.
3.3 Oba hráči mohou míč zahřívat i během jakékoliv přestávky.
3.4 Hráči mohou se souhlasem rozhodčího míč zahřát na herní podmínky po jakémkoliv přerušení hry.

4.  Podání
4.1 Hra je zahájena podáním a roztočení rakety rozhodne o právu prvního   podání. Podávající pak podává tak dlouho, dokud výměnu neprohraje. Poté se jeho protihráč stane podávajícím a tento postup pokračuje po celý zápas. Při zahájení druhé a každé následující hry podává jako první vítěz předchozí hry.
4.2 Na začátku každé hry (a při každé změně podávajícího) si podávající  zvolí, ze kterého pole podání bude podávat a dále podává z obou polí střídavě tak dlouho, dokud zůstává podávajícím. V případě, že výměna končí „Let“ (novým míčkem), podávající podává opět ze stejného pole. Jestliže se hráč chystá podávat z nesprávného pole nebo si hráči nejsou jisti správným polem pro podání, marker vyhlásí správné pole. Rozhodčí oznámí správné pole, jestliže si marker není jistý, neví nebo dojde ke sporu.
4.3 Při podání hráč vypustí (nadhodí) míč buď z ruky nebo z rakety a poté jej odehraje. Jestliže hráč neučiní žádný pokus o odehrání takto nadhozeného míče, má možnost pro toto podání míč znovu nadhodit.
4.4 Podání je správné, jestliže jsou splněny podmínky pravidel 4.4.1 – 4.4.5:
4.4.1 Podávající má v okamžiku, kdy odehrává míč alespoň část jedné nohy v kontaktu s podlahou uvnitř pole podání tak, že se žádná její část nedotýká čáry pole podání (část nohy může být nad touto čárou, ale nesmí se jí dotýkat).
4.4.2 Podávající po nadhození míče k podání jej odehraje správně na první nebo další pokus dříve než míč spadne na podlahu, dotkne se zdi nebo jakékoliv součásti hráčova oděvu.
4.4.3 Podávající odehraje míč přímo na přední stěnu mezi čáru podání a outovou čáru.
4.4.4 Jestliže jej přijímající nezasáhne z voleje, první dopad míče na podlahu je v opačné zadní čtvrtině kurtu aniž by se dotkl krátké nebo středové čáry na podlaze.
4.4.5 Podávající nezahraje podání do outu.
4.5 Podání, které neodpovídá požadavkům pravidel 4.4.1 – 4.4.5 není správné a marker provede odpovídající zvolání.
    Možná zvolání jsou:
    „chyba nohou“ pro pravidlo 4.4.1
    „not up“ pro pravidlo 4.4.2
    „chyba“ pro pravidlo 4.4.3, jestliže je míč odehrán nejdříve na boční stěnu nebo na přední stěnu do čáry podání nebo pod ní, ale nad lištu (tin)   
    „dole“ pro pravidlo 4.4.3, jestliže je míč odehrán do lišty nebo pod ní nebo do podlahy             
    „chyba“ pro pravidlo 4.4.4
    „out“ pro pravidlo 4.4.5
    Podání, které je odehráno současně na přední i boční stěnu (svislý nick), není správné a je ohlášena „chyba“.
4.6 Podávající nesmí podávat, dokud marker neukončil hlášení skóre. Marker musí hlásit skóre bez zbytečného otálení. Jestliže hráč podává nebo se pokusí podávat předtím, než marker dokončí hlášení skóre, rozhodčí zastaví hru a požádá podávajícího, aby počkal, dokud marker nedokončí ohlášení skóre.

5. Hra
Poté, co podávající provede správné podání, hráči střídavě vracejí míček, dokud je ve hře v souladu s pravidly, dokud se hráč neodvolá nebo dokud rozhodčí nebo marker neprovedou hlášení.
 
6. Správný return    
Return je správný, pokud jsou splněny všechny požadavky pravidel 6.1 – 6.4:  
6.1 Hrající hráč odehraje míč správně dříve než dopadne dvakrát na podlahu.
6.2 Míč se odrazí na přední stěnu nad lištou (buďto přímo nebo odrazem od boční či zadní stěny) bez toho, aby se nejprve dotkl podlahy nebo kterékoliv části těla nebo oděvu hrajícího hráče nebo rakety, těla nebo oděvu protihráče.
6.3 Míč není v outu.

7. Pokračování hry
Poté, co podávající provede první podání, hra pokračuje dokud je to  prakticky možné.
7.1 Rozhodčí může kdykoliv hru pozastavit vzhledem ke špatným světelným  či jiným podmínkám mimo kontrolu hráčů a činovníků na takovou dobu,  o jaké rozhodne rozhodčí. Skóre zůstává nezměneno. Pokud je k dispozici jiný kurt a původní kurt zůstává nevhodný pro hru, rozhodčí tam může zápas přesunout.
7.2 Mezi koncem zahřívání a počátkem hry stejně jako mezi všemi hrami je interval devadesáti vteřin. Během těchto intervalů mohou hráči opustit kurt, ale musí být připraveni ke hře ještě před uplynutím tohoto intervalu. Po vzájemné dohodě hráčů může hra začít nebo pokračovat před uplynutím devadesátivteřinového intervalu.
7.3 Pokud hráč uspokojivě vysvětlí rozhodčímu nezbytnost výměny výstroje, oděvu nebo obuvi, může se souhlasem rozhodčího opustit kurt. Výměnu  musí uskutečnit co nejrychleji a musí to stihnout do devadesáti vteřin.
7.4 Patnáct vteřin před vypršením intervalu devadesáti vteřin rozhodčí ohlásí „Patnáct vteřin“, aby upozornil hráče, že musí být připraveni pokračovat ve hře. Na konci devadesátivteřinovéhointervalu ohlásí rozhodčí „Čas“. Je odpovědností hráčů, aby byli v doslechu hlášení „15 vteřin“ a „Čas“. Jestliže jeden nebo oba hráči nejsou připraveni pokračovat ve hře při hlášení „Čas“, použije rozhodčí pravidlo 17.
7.5 Jestliže je hráč zraněný, nemocný nebo neschopný pokračovat, použije  rozhodčí pravidlo 16.
7.6 Jestliže rozhodčí usoudí, že hráč nepřiměřeně zdržuje hru, použije  pravidlo 17.
7.7 Pokud na podlahu kurtu během výměny dopadne předmět jiný než hráčova raketa je požadováno:      
7.7.1 Rozhodčí okamžitě zastaví hru, hrozí-li kvůli danému předmětu nebezpečí.
7.7.2 Hráč, kterému hrozí nebezpečí kvůli danému předmětu, může   zastavit hru a odvolat se.
7.7.3 Jestliže předmět spadne hráči, pak tento hráč ztrácí výměnu, pokud  není použito pravidlo 7.7.5 nebo pokud je důvodem kolize s protihráčem. Ve druhém případě rozhodčí udělí let kromě případu,  kdy se hráč odvolává kvůli bránění ve hře a rozhodčí použije pravidlo 12.     
7.7.4 Jestliže předmět nespadne hráči, ale dopadne odjinud, rozhodčí povolí let, pokud se nepoužije pravidla 7.7.5
7.7.5 Jestliže hráč v okamžiku pádu objektu na podlahu kurtu již odehrál čistý vítězný míček, pak tento hráč získává výměnu.
7.7.6 Jestliže spadlý předmět zůstane nepovšimnut do konce výměny, zůstává v platnosti výsledek výměny.
7.8 Jestliže hráč upustí raketu, rozhodčí umožní pokračovat ve hře, pokud nedojde k bránění ve hře (pravidlo 12), míč se nedotkne rakety (pravidlo 13.1.1), nedojde k vyrušení (odvedení pozornosti) (pravidlo 13.1.3) nebo rozhodčí nepoužije trestů (pravidlo 17).

8.  Vítězná výměna
Hráč vyhraje výměnu, jestliže:
8.1 Protihráči se nepodaří zahrát správné podání (pravidlo 4.4).
8.2 Protihráči se nepodaří zahrát správný return (pravidlo 6), pokud rozhodčí neudělí let nebo stroke pro protihráče.
8.3 Míček se dotkne protihráče (včetně všeho co má oblečené nebo drží), kterému není bráněno ve hře a který není hrajícím hráčem, vyjma ustanovení pravidel 9 a 10. V případě bránění ve hře rozhodčí použije ustanovení pravidla 12. Ve všech případech patřičně rozhodne rozhodčí.
8.4 Rozhodčí udělí hráči stroke podle ustanovení těchto pravidel.

9.  Zasažení protihráče míčkem a otáčení  
9.1 Jestliže hráč zahraje míč tak, že ten ještě před dopadem na přední stěnu  
zasáhne protihráče (včetně všeho, co má oblečené nebo drží), hra se zastaví. Rozhodčí po zvážení možného porušení pravidla 17 posoudí dráhu míče a rozhodne:
9.1.1 Přidělí stroke hrajícímu hráči, jestliže by return byl správný a míč  by se odrazil od přední stěny, aniž by se předtím dotkl jakékoliv jiné stěny s výjimkou použití pravidel 9.1.2 a 9.1.3.
9.1.2 Přidělí stroke protihráči, jestliže se hrající hráč otočil a jestliže  protihráč neudělal záměrný pohyb, aby přerušil dráhu returnu. V tomto případě rozhodčí přidělí stroke hrajícímu hráči.
9.1.3 Udělí let, jestliže return hrajícího hráče je opakovaným pokusem o zahrání míče a není použito ustanovení pravidla 9.1.2.
9.1.4 Udělí let, jestliže míč zasáhl (nebo by zasáhl) jakoukoliv jinou stěnu před dopadem na přední stěnu a return by byl dobrý a nejedná se o pravidlo 9.1.5.
9.1.5 Přidělí stroke hrajícímu hráči, jestliže rozhodne, že return by byl  vítězný.
9.1.6 Přidělí stroke protihráči, jestliže by return nebyl dobrý.
9.2 Jestliže se hrající hráč otočí:
9.2.1 Může, ještě než zasáhne míč, z obavy ze zasažení protihráče zastavit hru a odvolat se. Rozhodčí potom:
9.2.1.1 Udělí let, jestliže usoudí, že obava ze zasažení protihráče míčem byla oprávněná a hráč by byl schopen zahrát dobrý  return a není použito pravidla 9.2.3 nebo
9.2.1.2 Neudělí let, jestliže usoudí, že hrající hráč by nebyl  schopen zahrát dobrý return.
9.2.2 Může z důvodu bránění ve hře zastavit hru a odvolat se. Rozhodčí potom:
9.2.2.1 Udělí let, jestliže usoudí, že hrající hráč není schopen  dokončit svůj pokus o odehrání míče z důvodu protihráčova bránění ve hře nebo
9.2.2.1 Přidělí stroke hrajícímu hráči, jestliže usoudí, že protihráč  nevyvinul maximální úsilí se bránění po otočení vyhnout nebo
9.2.2.3 Neudělí let, jestliže usoudí, že hrající hráč by nezahrál  dobrý return bez ohledu na bránění ve hře.
9.2.3 Rozhodčí neudělí let, jestliže usoudí, že se hráč otočil za účelem vytvořit si příležitost k odvolání se a ne za účelem odehrání míče.   

10.  Opakované pokusy zasáhnout míček
Jestliže hrající hráč při úderu nezasáhne míček, může učinit opakované pokusy o jeho zasažení.    
10.1 V případě, že poté, co jej minul, se míček dotkne protihráče (včetně všeho, co má oblečené nebo drží), rozhodčí:
10.1.1 Udělí let, jestliže usoudí, že hrající hráč by jinak provedl dobrý  return  nebo
10.1.2 Udělí stroke protihráči, jestliže usoudí, že hrající hráč nemohl  provést dobrý return.
10.2 Rozhodčí udělí let, jestliže jakýkoliv opakovaný pokus je úspěšný, ale  jinak dobrý return ještě předtím, než zasáhne přední stěnu, zasáhne protihráče včetně všeho, co má oblečené nebo drží.
10.3 Hrající hráč může z důvodu bránění ve hře při opakovaném pokusu zastavit hru a odvolat se. Rozhodčí potom:
10.3.1 Udělí let, jestliže hrající hráč není schopen dokončit opakovaný pokus o odehrání míče, za předpokladu, že dobrý return byl možný nebo
10.3.2 Udělí stroke hrajícímu hráči, jestliže usoudí, že protihráč nevynaložil maximální úsilí vyhnout se bránění ve hře při opakovaném pokusu nebo
10.3.3 Neudělí let, jestliže usoudí, že výsledkem opakovaného pokusu by nebyl dobrý return.

11. Odvolání
Hráč, který prohraje výměnu, se může odvolat proti jakémukoliv rozhodnutí markera, které ovlivnilo tuto výměnu.
Hráč by měl každé své odvolání podle pravidla 11 ohlásit slovy „odvolání  prosím“. Když se hráč odvolá, hra se zastaví. Jestliže si rozhodčí není jistý důvodem odvolání, může hráče požádat o vysvětlení.
Jestliže rozhodčí odvolání podle pravidla 11 neuzná, platí rozhodnutí markera. Jestliže si rozhodčí není jistý, udělí let, vyjma situací, kdy jsou

uplatněna pravidla 11.2.1, 11.5 nebo 11.6. Odvolání i zásahy rozhodčího v určitých situacích jsou popsány dále (viz.také pravidlo 20.4).
11.1 Odvolání při podání
11.1.1 Jestliže marker zvolá „chyba nohou“, „chyba“, „not up“, „dole“ nebo „out“ při podání, podávající se může odvolat. Jestliže rozhodčí odvolání uzná, udělí let.
11.1.2 Jestliže po podání marker neprovede žádné zvolání, přijímající hráč se může odvolat buď ihned nebo po skončení výměny. Jestliže si rozhodčí je jistý, že podání nebylo dobré, bez čekání na odvolání přeruší hru a přizná výměnu protihráči. V reakci na odvolání rozhodčí:
11.1.2.1 Přizná výměnu podávajícímu hráči, jestliže si je jistý, že podání bylo dobré.
11.1.2.2 Udělí let, jestliže si není jistý.
11.2 Odvolání ve hře mimo podání
11.2.1 Hráč se může odvolat, jestliže marker zvolá „not up“, „dole“ nebo „out“ po hráčově returnu. Rozhodčí, jestliže odvolání uzná nebo si není jistý, zda markerovo zvolání bylo správné:
11.2.1.1 Udělí let, jestliže nejsou použita pravidla 11.2.1.2 nebo 11.2.1.3.
11.2.1.2 Udělí hráči stroke, jestliže markerovo zvolání přerušilo jeho vítězný úder.
11.2.1.3 Udělí stroke protihráči, jestliže markerovo zvolání přerušilo nebo zabránilo protihráčovu vítěznému returnu.
11.2.2 Pokud marker opomine zvolat „not up“, „dole“ nebo „out“ po hráčově returnu, protihráč se může odvolat buď ihned nebo  po skončení výměny. Jestliže si je rozhodčí jistý, že return  nebyl dobrý, bez čekání na odvolání přeruší hru a přizná  výměnu protihráči. V reakci na odvolání rozhodčí:      
11.2.2.1 Přizná výměnu hráči, jestliže usoudí, že return byl dobrý.
11.2.2.2 Udělí let, jestliže si není jistý.
11.3 Po zahrání podání se ani jeden z hráčů nemůže odvolat v záležitosti, která předcházela tomuto podání s výjimkou pravidla 14.3.
11.4 Jestliže hráč, který prohrál výměnu, učiní více než jedno odvolání týkající se výměny, rozhodčí posoudí každé odvolání.
11.5 Jestliže se hráč odvolá proti markerovu zvolání „chyba nohou“, „chyba“, „not up“, „dole“ nebo „out“ při svém podání, ale jeho podání je následně jasně chyba, not up, dole nebo out, rozhodčí posoudí pouze následné skutečnosti.
11.6 Jestliže se hráč odvolá proti markerovu zvolání „not up“, „dole“ nebo  „out“  při svém returnu, ale tento jeho return je následně jasně dole nebo out, rozhodčí posoudí pouze následné skutečnosti.

12.  Bránění ve hře
12.1 Je-li hráč na řadě odehrát míček, má právo na to, aby mu protihráč  nebránil ve hře.
12.2 Chce-li se protihráč vyhnout bránění ve hře, musí vyvinout veškeré úsilí, aby hráči umožnil:
12.2.1 Nerušený přímý přístup k míčku po dokončení přiměřeného došvihu.
12.2.2 Korektní výhled na míček v okamžiku jeho odrazu od přední   stěny.
12.2.3 Volnost k zasažení míčku přiměřeným švihem.
12.2.4 Volnost k odehrání míčku přímo na jakoukoliv část přední  stěny.
12.3 Za bránění ve hře se považuje, pokud protihráč nesplní některý z  požadavků pravidla 12.2, přestože protihráč učiní vše, aby tyto  požadavky splnil.
12.4 Hráčův nepřiměřený švih může přispět k vytvoření bránění protihráči,  jestliže ten je na řadě odehrát míč.
12.5 Jestliže se hráč setká s případným bráněním ve hře, má možnost pokračovat ve hře nebo zastavit hru a odvolat se k rozhodčímu.                              
12.5.1 Hráč, který žádá o let nebo stroke by se měl odvolat slovy: „Let prosím“.
12.5.2 Pouze hráč, který je na řadě odehrát míč, se může odvolat.  Hráč se musí odvolat buď v okamžiku, kdy k bránění dojde nebo pokud hráč zjevně nepokračuje ve hře po okamžiku  bránění bez nepřiměřeného prodlení.
12.6 Rozhodčí rozhodne o odvolání a oznámí své rozhodnutí slovy „No  let“, „Stroke pro (jméno hráče nebo týmu)“ nebo „Ano let“. Rozhodčí  provádí všechna rozhodnutí sám a jeho rozhodnutí jsou konečná. Jestliže si rozhodčí není jistý důvodem odvolání, může požádat hráče o vysvětlení.
12.7 Rozhodčí neudělí let a hráč prohraje výměnu, jestliže rozhodčí  rozhodne,že:
12.7.1 Nedošlo k bránění ve hře nebo bylo bránění tak minimální, že hráčův korektní výhled na míček a volnost v přístupu k míči a jeho zasažení nebyly bráněním ovlivněny.
12.7.2 K bránění došlo, ale hráč by buď stejně neodehrál dobrý return  nebo nevynaložil veškeré úsilí k dosažení a odehrání míče.
12.7.3 Hráč přešel okamžik bránění a hrál dál.
12.7.4 Hráč způsobil bránění ve hře nepřiměřeným pohybem za míčkem.
12.8 Rozhodčí udělí hráči stroke, jestliže:
12.8.1 Došlo k bránění ve hře, při kterém protihráč nevyvinul  veškeré úsilí, aby mu zabránil a hráč by mohl odehrát dobrý return.
12.8.2 Došlo k bránění ve hře, při němž protihráč vynaložil veškeré úsilí, aby mu zabránil, ale jeho pozice zabránila hráči v provedení přiměřeného švihu a hráč by mohl odehrát dobrý return. 
12.8.3 Došlo k bránění ve hře, při němž protihráč vynaložil veškeré úsilí, aby mu zabránil a hráč by mohl odehrát vítězný return.
12.8.4 Hráč se zdržel zasažení míčku, který by zjevně zasáhl protihráče na přímé cestě k čelní stěně nebo k boční stěně. Pokud by míček směřoval nejdříve k boční stěně, získal by hráč stroke v případě, že by se zjevně jednalo o vítězný úder (pokud se ani v jednom z těchto případů nejedná o otáčení nebo opakovaný pokus o odehrání míče).
12.9 Rozhodčí udělí let, jestliže došlo k bránění ve hře, při kterém protihráč vyvinul veškeré úsilí, aby mu zabránil a hráč by mohl odehrát dobrý return.
12.10 Rozhodčí neudělí stroke hráči, který způsobí bránění nepřiměřeným švihem.
12.11 Rozhodčí může udělit let podle pravidla 12.9 nebo stroke podle pravidla 12.8 bez odvolání a jestliže je to nutné, zastaví hru, aby tak mohl učinit.
12.12 Rozhodčí může také při bránění ve hře použít pravidla 17. Rozhodčí,Pokud hra již nebyla zastavena, hru zastaví a použije patřičný trest, v případě, že:
12.12.1 Hráč učiní zbytečný nebo úmyslný fyzický kontakt s protihráčem.
12.12.2 Hráč ohrozil protihráče nepřiměřeným švihem rakety.    

13.  Nové míčky - lety
Kromě „Nových míčků – letů“ povolených podle předchozích pravidel,  může rozhodčí povolit let i v jiných případech. Hráč by měl žádat o let    slovy „Let prosím“. Jestliže si rozhodčí není jistý důvodem odvolání, může hráče požádat o vysvětlení.
13.1 Rozhodčí může povolit let, jestliže:
13.1.1 Míček se v průběhu hry dotkne jakéhokoliv předmětu ležícího na podlaze.
13.1.2 Hráč se zdrží zasažení míčku na jakoukoliv stěnu včetně zadní v přiměřené obavě, že by zranil svého protihráče.
13.1.3 Rozhodčí rozhodne, že okolnosti na kurtu nebo mimo něj rušily některého z hráčů. Hráč, který se odvolává z důvodu vyrušení tak musí učinit v okamžiku vyrušení. Přesto může rozhodčí udělit stroke hráči, který byl vyrušen, a to tehdy,  jestliže by tento hráč mohl zahrát vítězný úder nebýt vyrušení.
13.1.4 Rozhodčí rozhodne, že změna stavu kurtu ovlivnila výsledek výměny.
13.2 Rozhodčí povolí let, jestliže:
13.2.1 Přijímající není připraven a neučiní pokus vrátit podání.
13.2.2 Během hry se poškodí míček.
13.2.3 Rozhodčí si není jistý odvoláním.
13.2.4 Hráč zahraje jinak dobrý úder, při kterém míček uvízne v některé části hrací plochy kurtu, přičemž nedopadne na  podlahu nebo se při svém prvním dopadu dostane do outu.
13.3 Jestliže hrající hráč žádá o let podle pravidel 13.1.1 až 13.1.4, rozhodčí udělí let pouze v případě, že hráč mohl odehrát dobrý return.  Toto ustanovení se nevztahuje na nehrajícího hráče odvolávajícího se  podle pravidel 13.1.1, 13.1.3 a 13.1.4.
13.4 Pokud se hráč pokusil míček odehrát, může rozhodčí udělit let podlepravidel 13.1.1, 13.1.3, 13.1.4 a 13.2.2.
13.5 Předpoklady pro odvolání podle pravidla 13 jsou:
13.5.1 Hráčovo odvolání je nezbytné, aby rozhodčí udělil let podle pravidel 13.1.2 (pouze hrající hráč), 13.1.3, 13.2.1 (pouze přijímající hráč) a 13.2.3.
13.5.2 Hráčovo odvolání nebo zásah rozhodčího jsou možné u pravidel 13.1.1, 13.1.4, 13.2.2 a 13.2.4.

14.  Míček
14.1 Kdykoliv míček není ve hře, může kterýkoliv hráč nebo rozhodčí míček kdykoliv prohlédnout. Rozhodčí může míček vyměnit na základě vzájemné dohody obou hráčů nebo na požádání jednoho z hráčů.
14.2 Jestliže se míček poškodí během hry, rozhodčí jej poté, co zkontroluje, zda je poškozený, okamžitě nahradí jiným.
14.3 Jestliže se míček poškodí během hry nepozorovaně, rozhodčí udělí let  pro výměnu, ve které se míček poškodil, a to na požádání podávajícího před dalším podáním nebo přijímajícího předtím, než se pokusil podání odehrát.
14.3.1 Jestliže se přijímající hráč odvolá předtím, než se pokusí podání odehrát a rozhodčí rozhodne, že k rozbití míčku došlo při tomto  podání, povolí let pouze pro tuto výměnu, ale pokud si není jistý, povolí let pro předešlou výměnu. 
14.4 Ustanovení pravidla 14.3 se nevztahuje na poslední výměnu hry.V tomto případě se musí hráč odvolat ihned po výměně.
14.5 Jestliže hráč zastaví hru během výměny, aby se odvolal kvůli poškozenému míčku a následně se zjistí, že tomu tak není, pak tento hráč výměnu ztrácí.
14.6 Míček zůstává na kurtě po celou dobu zápasu, pokud rozhodčí  nepovolí, aby kurt opustil.
14.7 Jestliže rozhodčí vyměnil míček nebo jestliže hráči pokračují v zápase po určitém prodlení, umožní rozhodčí hráčům míček zahřát na hrací  podmínky. Hra potom pokračuje na pokyn rozhodčího nebo po vzájemné dohodě hráčů ještě dříve.

15.  Povinnosti hráčů
15.1 Hráči musí dodržovat všechna pravidla a ducha hry. Jejich nedodržování by mohlo vést k poškození pověsti hry a může být použito pravidla 17.
15.2 Hráči musí být připraveni zahájit hru v oznámeném čase zápasu.
15.3 Hráčům není dovoleno umísťovat uvnitř kurtu jakékoliv předměty,  oblečení nebo vybavení.
15.4 Hráčům není dovoleno opustit kurt během hry s výjimkou povolenou rozhodčím. Jestliže hráči kurt opustí, rozhodčí může použít pravidla 17.
15.5 Hráčům není dovoleno požadovat výměnu markera nebo rozhodčího.
15.6 Hráči nesmí úmyslně odvádět protihráčovu pozornost. Jestliže se tak stane, rozhodčí použije pravidla 17.
15.7 Hráč by se měl odvolávat k rozhodčímu slovy: „Let prosím“ nebo „Odvolání prosím“ podle vzniklých okolností. Zvednutý prst, raketa, jiná gesta, zvednuté obočí nebo jiná neverbální aktivita nejsou obecně uznávanými metodami odvolání.
15.8 Hráči musí vyhovět všem doplňkovým požadavkům soutěže (např. požadavky na oblečení při turnaji) a také požadavkům obsaženým v pravidlech.

16. Krvácení, nemoc, nevolnost a zranění
16.1 Krvácení: Rozhodčí okamžitě zastaví hru, jestliže jeden z hráčů viditelně krvácí, má otevřené poranění nebo krví potřísněné oblečení.
Před pokračováním ve hře rozhodčí požádá o zastavení krvácení, zakrytí poranění a vyměnění krví potřísněného oblečení. K tomu povolí přiměřený a nezbytný časový interval, který je možný v závislosti na časovém rozvrhu turnaje.
Jestliže bylo krvácení zapříčiněno pouze protihráčem, rozhodčí okamžitě ukončí zápas ve prospěch zraněného hráče.
16.1.1 Znovuobnovené krvácení: Jestliže se znovu obnoví krvácení, na jehož ošetření už byl jednou poskytnut časový interval,  nepovolí žádnou další dobu na ošetření s výjimkou situace, kdy  hráč vzdá probíhající hru a použije na ošetření  devadesátivteřinový interval mezi hrami. Jestliže i po uplynutí  90 vteřin zranění viditelně krvácí, hráč ztrácí zápas. Hřáč může vzdát pouze jednu hru a využít pouze jeden devadesátivteřinový interval. Jestliže obvaz (náplast) z krvácejícího poranění odpadne nebo je odstraněna a zranění tak není zakryto, rozhodčí to bude  považovat za znovuobnovení krvácení, pokud již nezmizely všechny stopy po krvácení.
16.2 Nemoc nebo nevolnost: Hráč, který trpí nemocí nebo nevolností, která není spojena s krvácením, má následující možnosti.
16.2.1 Pokračovat ve hře bez prodlení.
16.2.2 Vzdát probíhající hru a využít intervalu 90 vteřin nebo
16.2.3 Vzdát zápas.
Příznaky únavy, údajné nemoci nebo nevolnosti rozhodčímu ne zcela zřejmé nebo znovuobnovení již dříve existujících potíží, včetně zranění utrpěných v průběhu zápasu budou posuzována podle tohoto pravidla 16.2. To zahrnuje i křeče,  žaludeční nevolnosti a dýchací potíže včetně astma. Rozhodčí informuje hráče o požadavcích pravidel a svém rozhodnutí.
16.3 Zranění:
16.3.1 Jestliže hráč prohlásí, že se zranil, musí být rozhodčí  přesvědčen, že zranění skutečně existuje. Jestliže je, rozhodne o jeho kategorii, informuje hráče o svém rozhodnutí a o požadavcích pravidel. Hráč má nárok na dobu na zotavení pouze ihned poté, co se zraní.
Kategorie zranění jsou:
16.3.1.1 Zranění, které si hráč způsobil sám, bez přispění  protihráče.
16.3.1.2 Zranění s přispěním protihráče, kde protihráč náhodně  přispěl nebo způsobil zranění. Rozhodčí si nesmí vykládat slova „náhodně přispěl“ nebo „náhodně způsobil“ tak, že zahrnují situaci, kdy zranění hráče bylo způsobeno postavením zbytečně blízko k protihráči.
16.3.1.3 Zranění způsobené protihráčem, kdy protihráč sám zavinil zranění.
16.3.2  Jestliže je zranění krvácející, bude až do zastavení krvácení použito pravidlo 16.1. Následně bude použito pravidlo 16.3.3.
16.3.3  Jestliže zranění nekrvácí, použijí se následující pravidla:
16.3.3.1 Pro zranění, které si hráč způsobil sám (pravidlo 16.3.1.1), povolí rozhodčí zraněnému hráči 3  minuty na ošetření. Na konci tříminutového intervalu rozhodčí ohlásí „čas“, poté, co hráče upozornil ohlášením „15 vteřin“. Jestliže hráč požaduje na zotavení čas přesahující tři minuty, rozhodčí mu nabídne vzdát jednu hru, využít intervalu 90 vteřin mezi hrami a potom pokračovat ve hře nebo zápas vzdát. Jestliže se zraněný hráč nevrátí na kurt v okamžiku hlášení „čas“, rozhodčí přizná zápas protihráči.
16.3.3.2 Při zranění s přispěním protihráče (pravidlo 16.3.1.2) povolí rozhodčí zraněnému hráči na ošetření jednu hodinu a případně takovou dodatečnou dobu, kterou umožňuje časový rozvrh soutěže. Jakoukoliv přidělenou dobu na ošetření rozhodčí ukončí zvoláním „čas“. Na konci této doby musí zraněný hráč pokračovat ve hře nebo vzdát zápas. Jestliže zraněný hráč pokračuje ve hře, zůstává skóre po ukončení výměny, ve které došlo ke zranění.
16.3.3.3 Při zranění způsobeném protihráčem (pravidlo 16.3.1.3) rozhodčí použije pravidla 17 a jestliže  zraněný hráč požaduje čas na ošetření, rozhodčí přizná zápas zraněnému.
16.4 Jestliže je zraněný hráč, kterému byla povolena doba na ošetření, připraven pokračovat ve hře ještě před uplynutím této doby, povolí rozhodčí protihráči dostatečný čas na přípravu na pokračování ve hře.
16.5 Jestliže hráč prohlásí, že je zraněný a rozhodčí není o jeho zranění přesvědčen, požádá hráče o pokračování ve hře nebo o vzdání jedné hry a využití intervalu mezi hrami a poté hráč buď pokračuje ve hře nebo vzdá zápas.
16.6 Jestliže hráč vzdá hru, zůstávají mu body, které do té doby získal a na konci devadesátivteřinového intervalu buď pokračuje ve hře nebo vzdá zápas.

17.  Chování na kurtu
17.1 Jestliže rozhodčí usoudí, že chování hráče je rušivé, zastrašující  nebo útočné vůči protihráči, činovníkovi nebo divákovi nebo by jinak  mohlo znevážit hru, hráče potrestá.
17.2 Přestupky, na které rozhodčí má reagovat podle tohoto pravidla zahrnují slyšitelné a viditelné obscénnosti, slovní a fyzické napadení, námitky vůči markerovi nebo rozhodčímu, špatné zacházení s raketou, míčkem nebo kurtem a koučování, jindy než během přestávky mezi hrami. Další přestupky zahrnují významný nebo úmyslný fyzický kontakt (pravidlo 12.12.1), přílišný švih rakety (pravidlo 12.4), nekorektní zahřívání, pozdní návrat na kurt (pravidlo 7.4), nebezpečnou hru nebo čin (pravidlo 16.3.1.3) a zdržování (pravidlo 7.6).
17.3 Rozhodčí za tyto a všechny další přestupky použije následující tresty:
              Výstraha – napomenutí rozhodčího (Conduct Warning)
              Výměna přiznaná protihráči (Conduct Stroke)
              Hra přiznaná protihráči (Conduct Game)
              Zápas přiznaný protihráči (Conduct Match)
17.3.1 Jestliže rozhodčí zastaví hru, aby udělil napomenutí, výměna se opakuje.
17.3.2 Jestliže dojde během výměny k incidentu, který opravňuje  rozhodčího k udělení Výměny přiznané protihráči, rozhodčí zastaví hru, jestli už nebyla přerušena a přizná výměnu protihráči. Použití Výměny přiznané protihráči se stává  výsledkem výměny.
17.3.3 Jestliže rozhodčí udělí Výměnu přiznanou protihráči za incident, ke kterému došlo mezi výměnami, zůstává výsledek dohrané výměny a Výměna přiznaná protihráči je dodatečnou  změnou skóre bez změny pole podání.
17.3.4 Jestliže rozhodčí udělí Hru přiznanou protihráči, jedná se o   právě probíhající hru nebo následující hru, pokud zrovna žádná neprobíhá. Ve druhém případě se nepoužívá intervalu mezi hrami. Potrestanému hráči zůstávají všechny body, které získal v této hře.

18.  Řízení zápasu                          
18.1 Zápas obvykle řídí rozhodčí za asistence markera. Ačkoliv rozhodčí na sebe může vzít i povinnosti markera, WSF (Světová federace squashe) doporučuje, aby tyto dvě úlohy zastávali dva činovníci.
18.2 Správná pozice pro rozhodčího a markera je uprostřed zadní stěny, co nejblíže u skla, nad čárou zadní stěny a pokud možno v sedě.

19.  Povinnosti markera
19.1 Marker vyzve ke hře ohlášením skóre, přičemž skóre podávajícího hlásí jako první. Marker hlásí nesprávná podání a returny podle potřeby „Chyba“, „Chyba nohou“, „Not up“, „Dole“, „Out“, „Ztráta“ a „Stop“ a opakuje rozhodnutí rozhodčího.
19.2 Po skončení výměny Marker bez prodlení a poté, co rozhodčí rozhodl veškerá odvolání ohlásí skóre.
19.3 Po hlášení markera je hra zastavena.
19.4 Jestliže si marker není jistý nebo neměl dobrý výhled, neprovádí žádná hlášení.
19.5 Je-li hra přerušena, aniž marker provede hlášení a marker měl špatný výhled nebo si není rozhodnutím jistý, oznámí to hráčům a požádá rozhodčího, aby učinil patřičné rozhodnutí. Jestliže si ani rozhodčí není jistý, bude povolen let.
19.6 Marker zapisuje skóre a správné pole pro podání.

20. Povinnosti rozhodčího
20.1 Rozhodčí rozhoduje všechna odvolání, činí rozhodnutí, kde to pravidla vyžadují a rozhoduje odvolání proti hlášení markera nebo proti jeho absenci. Rozhodnutí rozhodčího jsou konečná.
Rozhodčí musí oznámit všechna svá rozhodnutí hráčům na kurtě a musí svá hlášení provádět tak hlasitě, aby byl slyšet na kurtě i v hledišti.
20.2 Rozhodčí rozhoduje a dohlíží:
20.2.1 Při odvolání jednoho z hráčů, včetně odvolání proti některému ustanovení pravidel.
20.2.2 Nad tím, zda ustanovení příslušných pravidel jsou použita správně.
20.2.3 Jestliže chování jakéhokoliv diváka, činovníka, manažera nebo trenéra ruší hru nebo je útočné vůči hráčům, činovníkům nebo divákům. Rozhodčí přeruší hru pokud vyrušování trvá a jestliže je to nutné, požádá vyrušující osobu (osoby) o opuštění prostoru kurtu.
20.3 Rozhodčí nezasahuje do ohlašování skóre markerem vyjma případu,  kdy rozhodčí zjistí, že marker ohlásil skóre špatně. V tomto případě rozhodčí opraví skóre a marker zopakuje opravené skóre.
20.4 Rozhodčí nezasahuje do hlášení markera o hře vyjma případu, kdy podle názoru rozhodčího udělal marker chybu tím, že nesprávně hru zastavil nebo povolil ve hře pokračovat. V tomto případě rozhodčí okamžitě zjedná nápravu.
20.5 Rozhodčí dohlíží na všechny časové intervaly podle pravidel.
20.6 Rozhodčí zapisuje skóre a správné pole pro podání.
20.7 Rozhodčí je odpovědný za způsobilosti kurtu ke hře.
20.8 Rozhodčí může přiznat zápas hráči, jehož protihráč není přítomen na kurtu a není připraven ke hře během deseti minut po oznámení zahájení zápasu.



Příloha 1
- Pokyny k výkladu pravidel

 

Úvod
Prvořadým principem pravidel squashe a jejich výkladu je umožnit spravedlivý výsledek každého zápasu. To vyžaduje od rozhodčího, aby pravidla používal objektivně pro oba hráče během celého utkání. Tyto pokyny byly psány v souladu s pravidly a byly schváleny Světovou squashovou federací (WSF).

P1 Výměna výstroje
Aby se zamezilo jednomu z hráčů neregulérně získat čas na odpočinek tím, že si bude měnit výstroj, přesvědčí se rozhodčí předtím, než hráči dovolí opustit kurt kvůli výměně, že skutečně došlo k poškození materiálu na výstroji. Upřednostňování jiné rakety nebo jiných bot, jestliže žádné fyzické poškození na stávající výstroji není zřejmé, není pro hráče dostatečným důvodem k její výměně. Hráč může opustit kurt, aby provedl výměnu co nejrychleji, nejdéle do 90 vteřin. Jestliže se hráči rozbijí brýle nebo ztratí kontaktní čočky, je mu povoleno 90 vteřin, po jejich uplynutí musí pokračovat ve hře. V případě, že hráč není schopen ve hře pokračovat, protože nemá náhradní výstroj, přisoudí rozhodčí utkání protihráči.

P2 Zdržování
Zdržováním je pokus jednoho hráče získat výhodu nad protihráčem. Obzvláště se to týká zdlouhavých diskusí s rozhodčím, pomalé přípravy k podání či k příjmu podání. Rozhodčí by v těchto případech měl použít pravidla 17. Přestože nadměrné driblování s míčkem před podáním je zdržováním, podávajícímu by podání nemělo být odebráno. Hráči by měli vědět, že pokyn rozhodčího „15 vteřin“ během 90ti vteřinové přestávky, je pro ně výzvou k návratu na kurt. Hráč, který není schopen pokračovat na povel „čas“ získává nekorektní výhodu a rozhodčí by měl použít pravidla 17.

P3 Spadlý předmět
Pravidlo 7.7 jasně říká, že spadne-li či je-li vhozen jakýkoliv předmět na podlahu kurtu, hra musí být přerušena. Protože může dojít ke zranění, jestliže hráč stoupne na jakýkoliv předmět určité velikosti nebo materiálu, rozhodčí nebo marker by měli zastavit hru zvoláním „stop!“, nebo se hráč (i hráči) mohou zastavit sami a odvolat. Jestliže je spadlý předmět nepovšimnut hráči ani rozhodčím až do konce výměny a rozhodčí usoudí, že neměl žádný vliv na její výsledek, platí tento výsledek (pravidlo 7.7.6).
Hráči zodpovídají za to, aby jim jednotlivé části výstroje během hry nepadaly. Je obecným pravidlem, že hráč, který upustí nebo zahodí část vybavení, ztrácí výměnu. Výjimkou je situace, kdy vybavení spadne následkem srážky hráčů, kdy rozhodčí udělí let nebo ponechá výsledek výměny, v případě, že hráč již zahrál vítězný úder. Jestliže po srážce dojde k odvolání z důvodu bránění, bude použito pravidla 12.
Jestliže hráč upustí raketu, aniž by se srazil s protihráčem, rozhodčí nechá ve většině případů výměnu pokračovat. Rozumí se, že hráč je již ve velké nevýhodě, protože musí raketu sebrat, aby mohl ve výměně pokračovat.
Hráčovo úmyslné upuštění nebo hození jakéhokoliv předmětu na podlahu kurtu, použije rozhodčí  pravidla 17.

P4 Hráč zasažený míčkem, včetně otáčení a opakovaného pokusu
Jestliže míček zasáhne nehrajícího hráče, rozhodčí vždy rozhodne a hlášení markera následuje až po jeho rozhodnutí.
Jestliže míček odražený od čelní zdi zasáhne nehrajícího hráče (bez bránění ve hře), pak tento nehrající hráč ztrácí výměnu. Pokud se nejedná o opakovaný pokus o odehrání míčku (pravidlo 10). Definice „pokusu“ vysvětluje, že i promáchnutí raketou nebo pohyb k míčku jsou za pokus považovány, ale příprava rakety na úder zahrnující pouze nápřah bez pohybu rakety proti míčku za pokus považována není.
Pravidla 9 a 10 zahrnují různé situace, ve kterých míček letící na přední stěnu zasáhne nehrajícího hráče.
Jestliže míček zasáhne hrajícího hráče (bez bránění) ztrácí tento hráč výměnu a marker hlásí „not up“, protože hrající hráč nezahrál míček správně. Rozhodčí nemusí v této situaci rozhodovat, s výjimkou situace, kdy marker neprovede hlášení.
Jestliže míč zasáhne kteréhokoliv z hráčů a došlo přitom k bránění, rozhodčí použije pravidla 12.
Jestliže se hráč rozhodne zahrát míček po otočení, musí si být jistý, že jeho úder nezasáhne soupeře. Jestliže hráč zasáhne svého protihráče po otočení, rozhodčí udělí stroke protihráči s výjimkou situace, kdy protihráč svým úmyslným pohybem zabránil míčku v zasažení přední stěny. V tomto případě udělí rozhodčí stroke hrajícímu hráči.

P5 Bránění při otáčení a opakovaném pokusu
Jestliže se hráč otočí nebo učiní opakovaný pokus o odehrání míčku, je povinností protihráče vynaložit maximální úsilí umožnit protihráči volný výhled na míček a možnost dostat se k němu a zahrát ho jak to popisuje pravidlo 12. Situace kdy dojde k otočení nebo ke snaze o opakovaný pokus jsou často tak rychlé, že protihráč nemá přiměřenou možnost vyhnout se bránění. V těchto případech rozhodčí udělí let. A opačně: jestliže protihráč má dostatek času vyhnout se bránění, ale vůbec se o to nesnaží nebo svým úmyslným pohybem bránění vytvoří, rozhodčí udělí stroke hrajícímu hráči.
Jestliže se hráč staví k míčku jednou stranou a pak raketou překříží tělo tak, aby míček odehrál na straně opačné, nejedná se o otočení ani opakovaný pokus. A jestliže přitom dojde k bránění, použije se pravidlo 12. Tato situace často nastává poté, co se míček odrazí od rohu boční a čelní stěny doprostřed kurtu.

P6 Maximální úsilí a minimální bránění
Hráč musí vyvinout maximální úsilí, aby uvolnil protihráči cestu k míčku. Jeho pohyb by měl umožnit protihráči nerušený přímý přístup k míčku. Předpokladem je, že protihráč se nepřemístil tak rychle za účelem odehrát míček, aby tím zablokoval hráči cestu k ústupu. V tomto případě rozhodčí udělí let s výjimkou situace, kdy proti hráč nemohl zahrát dobrý úder – v tomto případě rozhodčí udělí no let.
Stejně tak je důležité pro hráče, aby vyvinul maximální úsilí dostat se k míčku a odehrát ho. Jestliže hráč takové úsilí nevyvine, je to důležitým faktorem pro rozhodčího v jeho rozhodování, zda-li tento hráč mohl nebo nemohl dosáhnout na míček a odehrát dobrý úder.
Rozhodčí posoudí úroveň úsilí, které by měl hráč ukázat. Toto nedává hráči právo napadat protihráče fyzicky. Rozhodčí každý takový úmyslný nebo zbytečný kontakt potrestá podle pravidla 12 nebo 17.
Jestliže hráč žádá o let poté, co byl vystaven určitému bránění ve hře, rozhodčí  usoudí, že bránění nemělo žádný vliv na hráčův výhled na míček a volnost k jeho dosažení a odehrání, udělí no let. Jedná se o minimální bránění a zahrnuje následující situace: protihráč překřížil dráhu letu míčku brzy po jeho odrazu od přední stěny, ale stále umožnil hráči míček včas spatřit; hráč lehce zavadil o svého soupeře na cestě k míči, aniž by to ovlivnilo možnost jeho přímého přístupu; raketa při úderu lehce zavadila o protihráče, jeho oblečení nebo raketu, aniž by to úder ovlivnilo.
Rozhodčí by neměl zamítat žádost o nový míč v situacích, kdy hráč jasně vynaložil maximální úsilí (byť došlo ke krátkému fyzickému kontaktu), aby se dostal k míčku a dokázal rozhodčímu schopnost dosáhnout na míček.

P7 Bránění při úderu a oprávněná obava ze zasažení protihráče
Pravidlo 12.2.3 umožňuje hráči „volnost k zasažení míčku přiměřeným švihem“. Jestliže se hráč zastaví protože mu protihráč neumožnil tuto volnost a odvolá se, rozhodčí posoudí následující možnosti:
1. Jestliže je protihráč příliš blízko a neumožnil hráči přiměřený švih a je zasažen nebo by byl zasažen raketou, rozhodčí udělí stroke hrajícímu hráči.
2. Jestliže hrající hráč zastavil hru z důvodu lehkého kontaktu raketou se svým soupeřem, který vyvíjí maximální snahu vyhnout se bránění, udělí rozhodčí let. To je odlišné od minimálního bránění popsaného v P6. Kontakt musí být takový, aby ovlivnil hráčův švih, ale zároveň mu v něm nesmí zabránit.
3. Jestliže hráč zastaví hru z důvodu obavy ze zasažení protihráče a protihráč přestože není daleko nezabránil hráči v přiměřeném švihu, udělí rozhodčí let podle pravidla 13.1.2 – oprávněná obava ze zranění. Jestliže protihráč neznemožní přiměřený švih, je let vhodným rozhodnutím.
4. Jestliže hráč zastaví hru z obavy ze zasažení protihráče a ten je od něj tak daleko, že vůbec nebrání přiměřenému švihu, rozhodčí udělí no let, protože hrající hráč špatně posoudil protihráčovu pozici.

P8 Způsob odvolání
Správným způsobem odvolání – jestliže došlo k bránění nebo k situaci popsané v pravidle 13 – jsou slova „let, prosím“. Pro ostatní situace popsané v pravidle 11 pak slova „odvolání, prosím“. Hráči někdy používají i jiné formy odvolání, jako je například zvednutá ruka nebo raketa, zvláště v situacích, kdy je komunikace mezi hráči a rozhodčím obtížná. Rozhodčí, který akceptuje jiné formy odvolání než „let, prosím“ nebo „odvolání, prosím“, si musí být jistý, že se hráč právě odvolává.

P9 Načasování odvolání
Je důležité odvolat se včas proti bránění ve hře.
V případě, kdy se odvolání týká dobrého výhledu a volnosti odehrát míček přímo na přední stěnu (obvykle definované jako křížení dráhy letu míčku), posoudí rozhodčí situaci v okamžiku, kdy hráč mohl odehrát míček.
V případě bránění ve hře při nápřahu musí být odvolání okamžité, předtím než hráč učiní jakýkoliv pokus míček odehrát. Jakýkoliv pokus odehrát míček po bránění ve hře při nápřahu znamená, že hráč bránění ve hře akceptoval a vzdává se tím možnosti odvolání. Jestliže dojde k bránění při zahrání míčku, což zahrnuje přiměřený nápřah, úder a přiměřené protažení úderu, odvolání je oprávněné. Rozhodčí při rozhodování zda udělí let nebo stroke. posoudí zda protihráč byl příliš blízko a neumožnil volné odehrání míčku. Jestliže se hráč odvolává z důvodu nepřipravenosti příjmu podání, udělí rozhodčí let s výjimkou situace kdy usoudí, že hráč hru zbytečně zdržuje. V tomto případě použije rozhodčí pravidla 17.

P10 Předčasné odvolání
Jestliže se hráč odvolá z důvodu bránění dříve než je znám výsledek protihráčova úderu, je to považováno za předčasné odvolání. Jestliže se hráč předčasně odvolá, a soupeřův úder je následně dolů nebo out, rozhodčí ponechá výsledek výměny a tento hráč je jejím vítězem.
Jestliže protihráč žádá o let z důvodu bránění předtím, než hráč dokončí přiměřené protažení úderu, je to také považováno za předčasné odvolání. V tomto případě nemá proti hráč právo odvolání a rozhodčí mu neudělí let.

P11 Bránění ve hře
Po celou dobu musí protihráč umožnit hráči nerušený, přímý přístup k míčku, někdy, ale vzniknou situace, kdy protihráč bránění ve hře nezpůsobil (tj. protihráč zjevně umožnil požadovaný přímý přístup), ale hráč zvolil nepřímou cestu k míčku, která ho zavedla přímo nebo velmi blízko k pozici protihráče. Hráč poté žádá nový míč, protože mu byl „znemožněn přístup k míčku“.
Není-li však k takové nepřímé cestě žádný zvláštní důvod, hráč vytvořil bránění ve hře tam, kde žádné neexistovalo a žádá-li o opakování výměny, rozhodčí mu neudělí let. Skutečnost zda-li mohl být zahrán dobrý úder není rozhodující a hráč se, aby zůstal ve hře, musí k míčku dostat a odehrát jej.
Toto je odlišné od dvou situací, ve kterých hráč – ve snaze dostat se z nevýhodné pozice – nemá přímý přístup k míčku. V první z nich je hráč špatně postaven a očekává, že protihráč zahraje míček jedním směrem, tím směrem se rozběhne, ale odhadnuv špatně, mění směr a střetává se s protihráčem. V této situaci by měl rozhodčí udělit let, je-li z hráčova pohybu k míčku zřejmé, že by odehrál dobrý úder. V situaci kdy protihráč zabrání přicházejícímu hráči v zahrání vítězného úderu, udělí rozhodčí tomuto hráči stroke. Druhá situace nastává, když hráč odehraje slabý úder, který protihráče postaví do výhody. Rozhodčí udělí let pouze tehdy, zamíří-li hráč k odehrání dalšího úderu přímočaře a rozhodčímu je zřejmé, že nebýt bránění ve hře, hráč by se k míčku dostal a odehrál by jej.

P12 Zbytečný nebo úmyslný fyzický kontakt
Zbytečný nebo úmyslný fyzický kontakt je ke škodě hry a je potenciálně nebezpečný. Ve zjevných případech rozhodčí přeruší hru a udělí přiměřený trest. Tam kde hráč strčí do svého protihráče aniž by ho poškodil, rozhodčí nechá hru pokračovat a hráče na konci výměny napomene. Tam kde dojde k poškození, rozhodčí zastaví hru a použije pravidla 17.

P13 Poškozený míček
Jestliže se přijímající hráč – aniž by se pokusil podání vrátit – odvolá z důvodu poškozeného míčku, rozhodčí většinou udělí let. Jestliže však usoudí, že k poškození míčku došlo už během předchozí výměny, nechá zopakovat tuto předchozí výměnu. To se týká také případů, kdy je podání chybné.

P14 Krvácení, nemoc, nevolnost a zranění

1. Jestliže hráč viditelně krvácí, požádá ho rozhodčí, aby okamžitě opustil kurt. Rozhodčí nedá souhlas k pokračování ve hře dokud je krvácení viditelné. Rozhodčí schválí dobu na ošetření krvácení podle pravidla 16.1. Hráč, který nezastaví krvácení během času uděleného rozhodčím, by měl buď vzdát jednu hru a získat dalších 90 vteřin a pak pokračovat ve hře bez krvácení nebo vzdát celý zápas.
Jestliže byl hráčův oděv poškozen krví, hráč musí před pokračováním hry tento oděv vyměnit.
Jestliže dojde k obnovení krvácení, poté co byl hráči už jednou udělen čas k jeho zastavení, rozhodčí neposkytne žádný další čas k ošetření, s výjimkou situace, kdy hráč vzdá probíhající hru a k ošetření použije intervalu mezi hrami.
2. Hráč trpící nemocí nebo nevolností na kurtu má s výjimkou situace, kdy dojde ke krvácení možnost tuto probíhající hru dokončit nebo ji vzdát nebo vzdát celý zápas.
Hráč, který si nepřeje vzdát celý zápas, ale požaduje dobu na ošetření nebo musí opustit kurt, musí vzdát probíhající hru. Poté, co o tom informuje rozhodčího, použije  na ošetření interval 90 vteřin mezi hrami. Po něm musí být buď připraven ke hře nebo vzdát celý zápas. Hráč může vzdát pouze jednu hru. Jestliže hráč pozvrací nebo jiným způsobem znečistí kurt, takže jeho stav nedovoluje pokračovat ve hře, rozhodčí udělí zápas jeho proti hráči bez ohledu na to, je-li hráč s nevolností schopen dokončit zápas (pravidlo 17). Rozhodnutí rozhodčího o stavu kurtu je konečné. V případě projevů únavy, údajného zranění, nedostatečně prokazatelného rozhodčímu nebo dříve existujícím bolestem, nepovolí rozhodčí čas na ošetření (s výjimkou situací, kdy hráč vzdá probíhající hru, využije intervalu mezi hrami – 90 vteřin a pak pokračuje ve hře). Případy z této kategorie jsou například křeče (břišní nebo svalové), nevolnost nebo dýchavičnost (včetně astmatické).

3. Jestliže je hráč zraněn, rozhodčí poté co potvrdí, že ke zranění skutečně došlo,  informuje hráče o požadavcích pravidel, kategorii zranění a ujistí se o hráčových  záměrech ohledně pokračování ve hře.Jestliže hráč utrpí zranění, které si způsobil sám, tj. zranění, kde nedošlo k zavinění  protihráčem, jak to popisuje pravidlo 16.3.1.1 rozhodčí udělí čas na ošetření povolený  tímto pravidlem. Toto zranění může být následkem úderu do tváře či hlavy, vzniklým srážkou se zdí nebo pádem na podlahu nebo přetržením svalu či zvrtnutím kloubu, které hráči zabrání ve hře. Je povinností zraněného hráče aby se vrátil na kurt, když rozhodčí zvolá „čas“, ať už chce ve hře pokračovat nebo si prodloužit čas na ošetření v případě, že jeho zranění stále krvácí. Není-li hráč přítomen v momentě, kdy je voláno „čas“, rozhodčí přisoudí zápas protihráči.
Rozhodnutí o pokračování ve hře je vždy rozhodnutím hráče. Úkolem rozhodčího je rozhodnout zda zranění existuje, uplatňovat a sledovat časové intervaly a uplatňovat  pravidla v případě, že doba na ošetření vypršela.

P15 Koučování
Koučování hráčů je povoleno pouze v přestávkách mezi hrami. Koučování nezahrnuje krátké povzbuzování mezi výměnami, které zjevně nemají vliv na plynulost hry. Rozhodčí určí, zda se jedná o přípustné povzbuzování nebo nepovolené koučování.
Používání jiných komunikačních prostředků je zakázáno. Rozhodčí může trestat jakékoliv koučování během hry podle pravidla 17.

P16 Postup při udělování trestů
Tresty, které může rozhodčí udělit podle pravidla 17 jsou:
-    výstraha – napomenutí rozhodčího (Conduct Warning)
-    stroke – výměna přiznaná protihráči (Conduct Stroke)
-    hra přiznaná protihráči (Conduct Game)
-    zápas přiznaný protihráči (Conduct Match)
Pokyny pro udělování trestů jsou následující:
Jestliže rozhodčí poprvé použije trest pro určité provinění, může se jednat o napomenutí, výměnu, hru nebo zápas přiznaný proti hráči v závislosti na vážnosti provinění. Žádný další trest za prohřešek stejného typu u jednoho hráče nesmí být mírnější než předchozí trest za takovýto prohřešek. Rozhodčí tak může udělit více než jedno napomenutí nebo několik výměn přiznaných proti hráči za stejný typ prohřešku, jestliže se rozhodne, že přestupek nevyžaduje přísnější trest.
Při udělování trestů užívá rozhodčí následující terminologie:
Trest napomenutí (jméno hráče nebo týmu) za (přestupek).
Trest výměna přiznaná protihráči (jméno hráče nebo týmu) za (přestupek), hra přiznaná protihráči (jméno protihráče).
Trest hra přiznaná protihráči (jméno hráče nebo týmu) za (přestupek), hra přiznaná protihráči (jméno protihráče).
Trest zápas přiznaný protihráči (jméno hráče nebo týmu) za (přestupek), zápas přiznaný protihráči (jméno protihráče).
Marker opakuje jen tu část rozhodnutí rozhodčího, která se týká skóre.

P17 Jeden rozhodčí
Není-li možné mít dva činovníky na jeden zápas, pak se jeden činovník chová jako marker i jako rozhodčí dohromady. Provádí všechna hlášení jako marker a rozhoduje o odvoláních jako rozhodčí.
Jestliže je jen jeden rozhodčí, nepředstavují žádný problém rozhodnutí, která normálně (při dvou činovnících) provádí přímo rozhodčí – např. když je hráč zasažen míčkem nebo se odvolává podle pravidla 12. Existují však určitá omezení při odvoláních, vztahujících se na rozhodnutí markera. Jestliže marker provedl hlášení (například out), je nepravděpodobné, že jako rozhodčí toto své rozhodnutí změní při odvolání. Obráceně však v případě že marker hlášení neprovede, např. domnělá chyba při podání, odvolání může být úspěšné, protože odpověď rozhodčího může být buď „dobrý“ nebo „nejsem si jistý“. V tomto případě udělí rozhodčí let.

P18 Pokyny pro markera
Marker příslušným zvoláním okamžitě hlásí podání a údery, které nejsou dobré a přeruší tak hru.
Správné pořadí hlášení je:
1. Cokoliv co se týká skóre.
2. Skóre (podávající vždy jako první).
3. Poznámky ke skóre.
Příklady:
„Not up, ztráta, 4-3“.
„Dole, osm oba, do devíti, gameball“.
„Out, osm oba, do desíti.“
„Let, 3-4.“
„No let, ztráta, 5-7.“
„Stroke pro Nováka, 8-2, gameball.“
„Chyba nohou, ztráta, 0-0.“
„Chyba.“ (Podávající se odvolá, rozhodčí si není jist). „Let, 8-3, gameball.“
Úvod utkání:
„Podává Novák, přijímá Skočdopole, na tři vítězné hry, 0-0.“
Konec utkání:
„9-7, hra pro Nováka, Novák vede 1-0.“
„10-9, hra pro Nováka, Novák vede 2-0.“
„9-3, hra pro Skočdopoleho, Novák vede 2-1.“
„9-4, hra pro Skočdopoleho, 2-2.“
„10-8, zápas pro Nováka, 9-7, 10-9, 3-9,4-9, 10-8.“
Začátek nové hry:
„Novák vede 1-0, 0-0.“
„Novák vede 2-1, podává Skočdopole, 0-0.“
„2-2, podává Skočdopole, 0-0.“
Po udělení trestu:
„Stroke pro Nováka, 7-2.“
„9-7, hra pro Skočdopoleho, 2-2.“
    
 P19 Pokyny pro rozhodčího
Směrem k hráčům: Rozhodčí by měl používat příjmení hráčů. To eliminuje náznaky  familiérnosti, které mohou hráči nebo diváci považovat za nadržování. Vysvětlení: Po hráčově odvolání rozhodčí oznámí své rozhodnutí a hra pokračuje.  Mohou však nastat situace, kdy je vhodné hráčům rozhodnutí vysvětlit.  V těchto případech může rozhodčí podat k rozhodnutí stručné vysvětlení.   Hráčům pomáhá, jestliže rozhodčí při vysvětlení svého rozhodnutí používá  terminologie příslušného pravidla.        

Nové pokyny pro rozhodčí
Světová squashová federace (WSF) představila nové pokyny pro rozhodčí, které se týkají stále častěji se objevujícího problému – nepřijatelného chování některých hráčů, zejména ve vztahu k rozhodčím a jejich rozhodnutím. Tyto pokyny byly vydány 5. prosince 2002, hned po prvním zasedání nově zvoleného řídícího výboru WSF (byl zvolen v říjnu v Malajsii a v jeho čele je squashová legenda Jahangir Khan). Pokyny byly hned předány oběma organizacím, které řídí profesionální squash – mužské PSA i ženské WISPA. Současně byly vyzváni všichni mezinárodní rozhodčí, aby se těmito pokyny řídili, a to ihned od 5. prosince. Samozřejmě byl tento dokument také rozeslán všem členským zemím WSF, kterým byl doporučen jako standardní postup i pro jejich národní rozhodčí. Za nepřijatelné chování je považováno neustálé vyjadřování nesouhlasu s rozhodnutími rozhodčího, pokusy o snižování jeho autority, úmyslné vyrušování soupeře, snaha o získání neoprávněného času na odpočinek a úmyslné přerušování plynulosti zápasu
    
Proto byly doporučeny následující postupy:

1. Podle pravidla 15.5 hráčům není dovoleno požadovat výměnu rozhodčího nebo markera. Hráči, kteří tak činí, by měli být rychle informováni, že takové právo nemají. Jestliže ve své snaze pokračují, rozhodčí by měl okamžitě použít příslušný trest podle pravidla 17 z důvodu zdržování hry.
2. Podle pokynu k výkladu pravidel číslo 19 může rozhodčí hráči stručně vysvětlit své rozhodnutí, ale žádná další diskuse o tomto rozhodnutí není přípustná.
3. Jestliže hráč opakovaně a neoprávněně žádá o vysvětlení rozhodnutí, použije rozhodčí napomenutí nebo udělí jiný trest podle pravidla 17.3.
4. Jestliže se hráč snaží zavést diskusi nad již ze strany rozhodčího vysvětleným rozhodnutím, rozhodčí opět udělí napomenutí a upozorní hráče, že žádná taková další diskuse není povolena. Poté by rozhodčí opět udělil příslušný trest podle pravidla 17.3.
5. Podle pravidla 15.4 není hráčům dovoleno opustit kurt během probíhající hry bez svolení rozhodčího. Tam, kde například uzavřený kurt znemožňuje vysvětlení rozhodnutí rozhodčího, může hráč otevřít dveře kurtu, aby umožnil vzájemnou komunikaci. Jakékoliv zneužívání tohoto práva ze strany hráče bude opět po udělení napomenutí potrestáno podle pravidla 17.3.

V doprovodném dopise k těmto pokynům píše Graham Waters, ředitel Komise pro pravidla a rozhodčí při WSF: „Jak všichni víte, dochází stále k častějšímu výskytu problematického chování hráčů na kurtě a ke konfliktům mezi hráči a rozhodčími. Na toto téma probíhá rozsáhlá debata jak ve squashových kruzích, tak i v odborném tisku. Představitelé Mezinárodního olympijského výboru, kteří sledovali squashové soutěže v rámci Her Britského společenství v Manchesteru byli často šokováni chováním hráčů směrem k rozhodčím a jejich častými neuctivými komentáři na jejich adresu.“

„Tyto nové pokyny pro rozhodčí by měly být používány okamžitě (pozn.: Byly používány už na MS juniorů v Indii i na MS mužů v Belgii. Na jejich uplatňování při juniorském British open se můžete zeptat Jakuba Stupky), a to ve všech členských zemích WSF.“
„Rád bych ještě v této souvislosti upozornil na jednu věc. Občas se stává (u některých hráčů často), že hráč nahlas vtipně okomentuje vzniklou situaci na kurtě. Tyto veselé komentáře bývají často u diváků velmi oblíbené a přispívají k větší zábavě při utkání. Musíme být proto opatrní, abychom příliš horlivým používáním nových pokynů a trestů nezpůsobili konec těmto veselým komentářům. Je však nutné se zvýšenou pozorností hodnotit tón hlasu hráče. Kdykoliv by takový komentář byl nepřátelský nebo zesměšňující směrem k rozhodčímu, je třeba ihned použít některý z nástrojů pravidla 17.“
„Pravidlo 17.1 říká, že rozhodčí potrestá okamžitě hráče, jehož chování je rušivé, útočné nebo zastrašující. Zdvořilá žádost o vysvětlení určitého rozhodnutí je v pořádku, ale jakékoliv vzteklé reakce, hádky nebo házení raketou musí být okamžitě potrestány,“ zdůrazňuje na závěr Waters.

 

 

 

Dominik Šácha
tel.: 608 448 881
e-mail: info@squashschool.cz
TOPlist